Numismatické pojmy

Základní numismatické pojmy:

Ag (AR) (argentum)- elementární označení pro stříbro. Drahý kov používající se k výrobě mincí.

Au (AV) (aurum) – elementární označení pro zlato. Drahý kov používající se k výrobě mincí.

avers – přední, lícová strana mince. Na této straně mince bývá obvykle vyražena nominální hodnota mince.

revers – zadní, rubová strana mince. Na této straně mince bývá obvykle vyražen znak panovníka nebo znak státu, který minci razí.

Br (AE) (bronz) – dvou i vícesložková slitina mědi a jiných kovů (cín, olovo, hliník) typické barvy, používající se k výrobě mincí.

Cu (cuprum) – elementární označení pro měď. Levný kov používající se k výrobě mincí. Často přidávána i do slitin. Nejznámější slitina v mincovnictví je CuNi, mosaz, bronz.

Dukát – původně se jednalo o zlatou benátskou minci raženou od roku 1285, později se rozšířila i do zaalpských zemí Evropy. V Čechách byl první dukát ražen v roce 1325. Později pouze sporadicky. V ČSR v letech 1923-1938 byly raženy jako obchodní zlaté mince. Později v 50.a 70.letech jako pamětní mince.

Hřivna denárů pražských (marca denarii grossi pragenses) – základní jednotka pro měnovou reformu v roce 1300 v Čechách. Tato hřivna měla hmotnost 253,14g stříbra o ryzosti 93,7%. Dále se dělila na 64 pražských grošů nebo 16 lotů ryzího stříbra.

Kontramarka - malé značky dodatečně vyražené do plochy mince. Plnily nejrůznější funkci – prodloužení platnosti mince, změnu velikosti nominálu nebo označovaly kvalitu mince.

Mince – kus kovu určitého tvaru, za jehož střiž (hrubou váhu) a zrno (množství obsaženého drahého kovu) ručil stát či jiný vydavatel na minci zobrazený obrazem či opisem. Mince plní funkci oběživa, a to buď jako plnohodnotných (kurantních) mincí nebo jako peněžní znaky ve formě drobných neplnohodnotných mincí.

Mosaz – slitina mědi se zinkem používající se k výrobě mincí.

Ni (niccolum) – elementární označení pro nikl. Levný kov používající se k výrobě mincí. Často přidáván do slitin. Nejznámější slitina v mincovnictví je CuNi.

numismatika – vědní disciplína, která zkoumá platební prostředky, jako jsou předmincovní platidla, mince či jiná kreditní platidla (mince z obecných kovů, státovky, bankovky, směnky apod.) a početní peníze. Cílem zkoumání je zachycení funkce těchto prostředků v procesu společné směny a to od nejstarších dob až po současnost.

otřelost – stopy nebo malé oděrky na povrchu mince, v místech, kde se dotýkaly jiné mince či objekty působící na minci. Oděrky nejsou hluboké a obvykle se nalézají na nejvyšším reliéfu nebo na velkých hladkých plochách (pozadí).

ročníková sada – soubor mincí tvořený jedním kusem každého nominálu ražených v daném roce. Často jsou tyto sady baleny již v mincovně do společné etue a takto prodávány sběratelům.

Zn (zincum) – elementární označení pro zinek. Levný kov používající se k výrobě mincí. Přidáván i do slitin, mosaz.

Mince se při prodeji nebo v katalozích označují různými zkratkami. Zde uvádíme základní z nich.

Označení vzácnosti – používá se písmenko R (anglicky rare = vzácný).

R – mince, která není zcela běžná, méně se vyskytuje.

RR – mince s tímto označením jsou velmi vzácné, počet dochovaných kusů je velmi omezen.

RRR – počet dochovaných kusů je velmi omezen, mince se objevuje jen velmi vzácně.

RRRR – je známo jen okolo 10 kusů, mince je považována za velkou raritu.

RRRRR – unikát, 1 – 3 kusy (toto označení se používá velmi málo, většinou katalogy zařazují mince do prvních tří až čtyř skupin).

 

Další známá označení:

nep. – nepatrně

st. – stopa

dr. – drobně

hr. – poškozená hrana

just. – justýrovaná

škr. – poškrábaná

skvr. – skvrna

rys. – rysky

b.z.; b.zn. – bez značky mincovny či mincmistra

b.l. – bez letopočtu

st.kor. – stopy koroze.

dírka – dírka

malý – malý

m.o., st. – měl ouško

napr. – naprasklý

ned., nedor. – nedoražený

o. – ouško

okr. – okraj

opr. – opravený

opr. d. – opravená dírka

úh. – úder, úhoz, úder

vada mat. – vada materiálu

vlas. – vlasový